October 2009

Lutte pour l'amour 6.

31. october 2009 at 8:00 | LadyKay |  Lutte pour l'amour
Něco mě zalechtá na tváří. Oženu se rukou, abych to, co se mě snaží probudit, zahnal a mohl se vrátit zpět k Tomovi a nechal se dál unášet na vlnách vášně. Jenže to nenechavé "něco" mi prostě spánek a Toma dopřát nechce a otravuje mě pořád. Pokusím se to ještě jednou odehnat, ale marně. Uslyším nad sebou přidušený smích a když otevřu oči, málem mě raní mrtvice. Nade mnou se sklání mé vysmáté dvojče, které má zřejmě ohromnou radost z toho, že mě probudilo. V ruce svírá pramen mých vlasů, takže je mi jasné, co mě celou dobu šimralo.

Lutte pour l'amour 5.

27. october 2009 at 18:00 | LadyKay |  Lutte pour l'amour
Udělám další tah tuhou na papír a s přimhouřenýma očima kriticky pozoruju svoje dílo. Nepotřebuju předlohu, za mě maluje moje srdce. To ono vede mou dlaň, prostřednictvím již na čtvrtku ztvárňuji podobiznu mého bratra. Z papíru se na mě dívají jeho oči, usmívají se jeho rty, po kterých přejedu prsty. Jen jedinkrát mi bylo dovoleno dotknout se jich těmi mými a i dnes si naprosto přesně vybavuji jejich měkkost a hebkost. Při vzpomínce na hru, při níž jsme se měli políbit, se v mém bříšku rozlétnou motýlci. Kéž bych jej směl ještě jednou políbit, i kdyby to mělo být naposledy!

Lutte pour l'amour 4.

22. october 2009 at 18:00 | LadyKay |  Lutte pour l'amour
Líně otevřu oči a rozhlédnu se kolem sebe. Nic se tu nezměnilo. Všechno je přesně na místě, kde jsem to zanechal, když jsem opouštěl tenhle dům. Dokonce stěny zdobí plakáty, kterými jsem si je ozdobil ve třinácti. Pohled mi sklouzne na fotku na nočním stolku. Vezmu ji do dlaně a na rtech se mi objeví úsměv. Jsme na ni já a Bill… Mohlo nám tam být asi šest. Ten den si pamatuji, jako by to bylo dneska. Mamka nás vzala do zábavního parku, kde nás nechávala blbnout, jak bylo libo. Pamatuji si i to, jak se Bill strašně vztekal a odmítal se hnout z místa, když oznámila, že se jede domů. V mojí paměti je i obraz zklamané tváře dvojčete, když mu jeho zmrzlina spadla na zem a pak neuvěřitelná radost v očích, když jsem mu věnoval tu svoji. Nebo jak mi vystrašeně tisknul ruku, když jsme procházeli strašidelným hradem. Tenkrát jsem si připadal strašně dospěle. Sám jsem byl podělaný strachem, ale nedal jsem na sobě nic znát. Byl jsem velký brácha a zůstal jsem jím dodnes. Je to tak strašně dávno a přesto si dovedu vybavit i některé detaily.

Lutte pour l'amour 3.

18. october 2009 at 18:00 | LadyKay |  Lutte pour l'amour
Trhnu sebou a rukou máchám kolem sebe, snažíc se chytit stroj hrůzy, který vyřvává po celým pokoji a dává mi tak najevo, že se mi někdo pokouší dovolat. Teda až já zjistím, kdo mě takhle brzy a nelidsky probudil, tak mu to vytmavím tak, že si to za rámeček nedá! To jsou nápady volat mi v tuhle hodinu a ještě ke všemu v neděli, kdy si každý rád přispí a ani já nejsem výjimkou.
Zamžourám na displej a po chvilce rozpoznám ze čtyř písmen skládající se slovo - máma. První, co mě napadne, je, že se něco stalo, ale tuto myšlenku vzápětí zaženu. Je to přece moje matka, nemusí mi volat jen kvůli tomu, že se něco stalo. Třeba chce jen vědět, jak se mám. Je pravda, že jsem s ní už delší dobu nemluvil. Naposledy to bylo po tom fiasku v Billově pokoji, kdy se mnou zase elegantně vyrazil dveře, což je víc než týden. To bude zas řečí, že se neozvu a že kdyby mi nezavolala, ani by nevěděla, co se mnou je. Nějak nemám náladu poslouchat ji, okamžik si pohrávám s myšlenkou hodit mobil pod polštář a spát dál, nakonec ale stisknu tlačítko pro přijetí hovoru a přiložím si mobil k uchu.

Bad Boy 35. 2/2 (KONEC)

16. october 2009 at 21:02 | LadyKay |  Bad Boy
Takže naposledy u BB ;)

"Nebo na co bys měl chuť?"

Tomova otázka, přestože s největší pravděpodobností nebyla myšlena tak dvojsmyslně, jak vyzněla, tedy alespoň pro jednoho z chlapců, byla příčinou něčeho, čeho si kytarista všimnul hned, když se podíval do Billových očí. Jindy čokoládové oči byly nyní takřka černé. Už dříve mezi sebou chlapci dokázali komunikovat pouhými pohledy. Stačilo se jen na druhého podívat a hned jim bylo jasné, jak se cítí, co si o dané věci myslí. Teď si Tom nebyl jistý, zda bratrův pohled dekódoval správně. Zahlédl v něm snad touhu či vášeň nebo si zase jen něco namlouvá?