March 2011

Daddy, Tell How Fairy Tales Really End 8.

31. march 2011 at 18:00 | LadyKay |  Daddy, Tell How Fairy Tales Really End
Jediným zvukem, který narušuje hrobové ticho, jež se kolem nás rozhostilo, je tlukot mého srdce. Řekl bych, že i Tom musí jednotlivé údery slyšet. Ani koutkem oka se neodvažuji pohlédnout vedle sebe. Bojím se toho, co bych mohl spatřit. Byl bych rád, kdyby něco řekl. Ještě šťastnější bych však byl, kdyby mlčel. Po tom, co se mezi námi stalo, může být jeho reakce jakákoli. Cokoli bych dal za to, abych se v tuto chvíli rozplynul jako pára nebo byl hluchý. Že je mé přání naprosto zbytečné a moje obavy zrovna tak, se mohu přesvědčit o pár vteřin později.

Me, Myself and Romeo 46.

28. march 2011 at 18:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
Napjatě očekávám, až konečně Pete promluví a sdělí mi, jak Billa vidí on. Bude o něm mluvit naprosto nezaujatě a řekne čistou pravdu? Nebo jej bude pomlouvat a popíše mi jej v tom nejhorším možném světle? Tvrdil mi přece, že je mu naprosto lhostejný, tudíž by měl říct jen holá fakta. Nic navíc, nic nepřibarvovat. Když se na něj tak dívám a mlčení se už stává nesnesitelným, začínám litovat, že jsem s tím vůbec začínal. Soudě dle jeho výrazu ta lhostejnost vůči mému bratrovi nebude taková, jak mi tvrdil. Důkladně si prohlížím tvář osoby stojící naproti a uvažuji, zda se mu skutečně po exmilenci stýská nebo je ten stesk a přeživší láska pouze výplodem mojí žárlivostí zaslepené mysli. Čert aby se ve mně vyznal! Nechci ho a žárlím na něj jak pominutý.

Living Behind A Wall Of Glass 10.

25. march 2011 at 18:00 | LadyKay |  Living Behind A Wall Of Glass
"Ahoj tati, co? Říkal jsem "ahoj tati". Cože? Jo, proč šeptám? Tom spí. Teda asi." Špital Bill do telefonu, zatímco vstával z postele. Sykl, když se kopnul do palce. Nezaklel však, jak bývalo jeho zvykem. Zčásti kvůli otci na drátě, který by mu mohl udělat přednášku o slušném vyjádřování, ačkoli to byla spíše matčina parketa. Ta byla tím, kdo jej peskoval za každé sprosté slovo. Především však nadávku spolknul z ohleduplnosti vůči Tomovi, o němž se domníval, že spí a bál se, že by jej mohl vzbudit. Proto se taky snažil co nejrychleji opustit místnost. Pohledem jej zkontroloval a tichounce vyklouznul ven na chodbu. Už začínal mít strach, že otec nezavolá. Jak se hned zkraje dozvěděl, řešil něco neodkladného s kolegou. Chlapci bylo naprosto jedno, co spolu probírali. Dle něj nebylo nic důležitějšího než Tom.

Enrique ♥

25. march 2011 at 13:00 | LadyKay |  music vids
*love, love, LOVE*

Jsem sama nebo je tu ještě někdo, kdo miluje jeho hlas naživo? ♥


Nabídka

24. march 2011 at 20:53 | LadyKay |  LK writes
Drazí čtenáři,

možná se ptáte, co vám tak můžu zrovna já nabízet, že? To víte, nevím, co bych roupama dělala a hrozně se nudím, tak se snažím nějak zabít čas, jehož mám na rozdávání :D (psaní má tu nevýhodu, že nepoznáte tón druhého a tedy ani ironii, s níž jsou předešlé věty myšleny). Ale k věci... Dneska mě po dopsání dalšího dílu jedné povídky něco napadlo a po krátké úvaze jsem se rozhodla, že zkusit to můžu. Nejen u povídek, ale i u knížek mi občas v mysli vyvstane otázka, kde vzal autor inspiraci například pro charakter některé z postav. Zda je pouhým výtvorem jeho fantazie, nebo má reálný základ. Už tušíte, kam směřuji?

Rozhodla jsem se vám dát možnost zeptat se mě na to, co vás ohledně mých povídek zajímá. Předem upozorňuji, že na otázky typu "Kdo je Romeo?" nebo "Jak skončí Daddy?" neodpovídám. Jistě chápete proč, že? Jinak se můžete ptát na cokoli. Ať už vás zajímá, co mě k tématu té nebo té povídky přivedlo, nebo v které povídce mám například Billa nejraději či která z postav má moje největší sympatie a která naopak. Fantazii se meze nekladou a stejně tak vás v počtu dotazů nebudu nijak omezovat. Záleží jen na tom, kolik vás toho zajímá :)) Předem nevím, zda tuhle nabídku budu opakovat, takže kdo je zvědavý stejně jako moje maličkost, má teď jedinečnou příležitost zvědavost ukojit.

Dám vám... týden? To by mělo stačit :) Týden na to, abyste si promysleli, co byste chtěli vědět, a zeptali se. Otázky mi napište do komentářů (ač vzhledem lenosti některých jedinců, co dávno převýšila i tu moji, s moc velkým zájmem nepočítám), já si je přečtu a na co budu moci, odpovím v samostatném článku.

LK

Daddy, Tell How Fairy Tales Really End 7.

23. march 2011 at 18:00 | LadyKay |  Daddy, Tell How Fairy Tales Really End
"Ježiši, neboj se. Dělal jsem si jen legraci." Dloubnu ho do žeber, když začne nebezpečně špulit rty a mhouřit oči. Nikdy to nevěstilo nic dobrého a silně pochybuji, že se za ta léta něco změnilo.
"Haha." Zašklebí se. Jazyk na mě však nevyplázne, ani mě neotituluje nějakou "lichotkou", jak bývávalo jeho zvykem. Vždy, když jsem jej škádlil, reagoval takhle. Tedy do doby, kdy to mezi námi bylo v pořádku. V dobách, ve srovnání s nimiž je i arktická zima nic, mě nazval "infantilním blbečkem" nebo "trapným imbecilem", po čemž následovalo prásknutí dveřmi, které by se dalo přeložit jako "domluvil jsem". Jenže Bill je v posledních dnech nějaký jiný. Skoro jej ani nepoznávám. Jako by jej vyměnili nebo lépe řečeno, jako by se pomalinku ke mně vracel můj Bibi, který se několik let někde toulal.

Me, Myself and Romeo 45.

21. march 2011 at 18:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
"Vzbudil jsem tě?" Pete se zasekne, když se otočí a zjistí, že sedím na posteli a neležím a nespím, jako tomu bylo, když vešel dovnitř.
"Ne," zavrtím hlavou a zívnu. Nečekal bych, že je ranní ptáče. Když se totiž podívám na hodiny, zjistím, že je něco málo po deváté. Což je brzy i na mě, natož na manekýna. Člověk by řekl, že vyspávají minimálně do poledne a on bude opak pravdou. Ale zase když si vzpomenu na… Dost! Zařekl jsem se, že ho vytěsním z mysli a místo, abych to dělal, tak na něj myslím takřka bez přestání. Než jsem usnul, patřily moje myšlenky rovněž jemu. Byl jsem nucen položit sám sobě otázku, zda Bill skutečně ví, co pro mě znamenal a vlastně stále i znamená, a zda si vůbec uvědomuje, jak moc mi ublížil, jak závažné je to, co provedl. Snažil jsem se najít odpověď tak usilovně, až jsem nakonec usnul. Což bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Aspoň po té fyzické stránce se nyní cítím dobře, psychicky je mi nanic pořád. Možná je mi ještě hůř než předtím.