June 2011

Living Behind A Wall Of Glass 15.

24. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Living Behind A Wall Of Glass
"Ahoj Andreasi." Pozdravila Simone blonďáka, když otevřela dveře a spatřila toho, kdo u nich zazvonil. Chlapec ji odpověděl na pozdrav a rozpačitě se usmál. "Bille, je tu Andy!" Otočila se za sebe a zavolala na syna, který dle jejího mínění seděl v pokoji a učil se. Alespoň jí to sliboval. Že se povaluje na posteli, učebnici má před sebou a naslouchá bratrovi usazenému u laptopu, jenž mu ukazuje, jak se pracuje s programem, který včera stáhli, už nevěděla. Když uslyšel zavolání, neochotně se zvedl a hlemýždím tempem sešel dolů. Ve chvíli, kdy spatřil kamaráda, jehož matka mezitím pozvala dál a vedli spolu zdvořilostní konverzaci v předsíni, zmocnila se jej panika. Nedovedl vysvětlit, co ji způsobovalo. Že by strach, že Andy něco matce poví? To přece ne, byl přítel, nikdy by jej nezradil, nepodrazil! Příčinou byla spíše nejistota, jelikož netušil, co zavedlo jeho kroky ke dveřím jejich domu.

Me, Myself and Romeo 53.

22. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
O dva měsíce později

Srdce mi tluče jako o závod, jeho jednotlivé údery se mi odráží až ve spáncích. Dokonce jako bych cítil, jak horká krev proudí mými tepnami a žilami. Hrudník se mi v rychle po sobě jdoucích intervalech zvedá nahoru a zase klesá, snažím se popadnout dech, což se mi dvakrát nedaří. Tělo zborcené potem se chvěje, pociťuji na sobě únavu, která však není nikterak nepříjemná, ba právě naopak. Zavřu oči, špičkou jazyka přejedu rty a nepatrně se usměji. Rovněž osoba, ležící vedle mě, přerývavě dýchá. Líně otevřu víčka a pootočím hlavu jeho směrem. Jako by na sobě cítil pohled mých očí, protože uběhne jen pár vteřin, než i on ty své otevře a zadívá se na mě. Zprvu na sebe jen mlčky hledíme, usmíváme se a snažíme se zklidnit dech i tep.

Living Behind A Wall Of Glass 14.

17. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Living Behind A Wall Of Glass
"Postřeh." Jako to dělávali s Andreasem, hodil Bill bratrovi se smíchem skleněnou nádobu, jenže předem si svůj čin nepromyslel. Tomovi se sice podařilo spojit ruce a nastavit je do správné pozice, leč o zlomek vteřiny později, tudíž hozenou nádobu nechytil, ta dopadla na podlahu a rozletěla se na několik velkých, ale i menších střepů.
"Ou." Vypadlo z aspíka, který chvíli zíral na střepy, pak na Billa a pak zase na střepy. Chytl se za hlavu a začal pochodovat na místě. Jeho starší bratr se nejprve nezmohl na nic jiného než dívat se na roztříštěnou nádobu a hnědý prášek na podlaze. Až nervózní hlas dvojčete jej přiměl začít se zajímat i o něco jiného než tu spoušť. "Ocitám se v krizi. Malér! Ocitám se v krizi."
"Tome, nehýbej se!" Vyjekl Bill, když si všimnul nohy, chráněné jen tenkou látkou ponožky, v nebezpečné blízkosti jednoho ostrého střepu. Marné, vůbec jeho prosby nevnímal. Drtil v rukou dredy, mumlal a dupal. Nezbylo mu nic jiného, než k němu přiskočit a pokusit se jej uklidnit. Dbající na to, aby se ani jeden z nich neporanil, dotlačil silou Toma zpátky ke stolu. Opět se pokoušel na něj mluvit, ale jako by házel hrách na stěnu.

Me, Myself and Romeo 52.

15. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
"No co to... Co je to tady za bordel?!" Ozve se můj výkřik bezprostředně poté, co vejdu do kanceláře. S výrazem naprostého zděšení a rozčílený z toho, že mi tu dělají skladiště, doběhnu k jedné krabici, již po dlouhém zápolení otevřu, abych nahlédl, co se v ní skrývá. Když zjistím, že jejím obsahem jsou svršky, ba co víc dokonce moje svršky, vyřítím se ven z místnosti.
"Kdo to tam dal?" Uhodím na asistentku.
"Váš bratr." Odpoví mi Marion, která krátce vzhlédne od rozdělané práce.
"Tom? On tady byl? Ženská, to jste ho nemohla zdržet?" Ona si snad ze mě dělá blázny! Takovou dobu čekám, až sem přijde, a když se tak stane, promeškám ho. Místo, aby mě okamžitě uvědomila, nechá ho klidně jít pryč. To se mi snad zdá!

LaFee - Ich bin

10. june 2011 at 22:28 | LadyKay |  music vids
Já jsem se DOČKALA!!! Už jsem se začínala bát, že se ztratila a už o ní neuslyšíme. Naštěstí to byla jen pauza. LaFee před nedávnem vyšel nový singl "Ich bin". Video sem tedy přidávám a... Přiznám jsem, že jsem trošku v rozpacích z toho, jak LaFee vypadá. Vzhledově se mi nejvíce líbíla v klipu "Heul doch". Když jsem ji viděla v tomhle klipu, vzpomněla jsem si okamžitě na Jerryho (můj pes - toy pudl), trošku se na něj s tím účesem podobá :)) Ale co, je to čistě její věc a nemyslím si, že by jí zajímalo, že se mi ty kudrliny na ní nelíbí :D Co se klipu týče, tak ten se mi naopak líbí a ta písnička mě chytla hned napoprvé ♥ Teď už jen čekat do 1. července, kdy jí vychází nové album "Frei", na které jsem šíleně natěšená.



btw. Když jsem koukala na itunes na seznam skladeb, všimla jsem si, že je tam jedna se stejným názvem jako song od TH - "Sonnensystem" :) A na kterou jsem upřímně zvědavá, se jmenuje "Lass die Puppe tanzen".

EDIT: Tak album nevyjde 1. 7., ale až 19. 8., jelikož se bude nahrávat celé znovu (dle slov samotné LaFee).

Me, Myself and Romeo 51.

10. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
"Tak co? Dohodneme se?" Zeptá se Pat a posadí se na pohovku umístěnou u stěny. Po dlouhém přemýšlení jsem nakonec přece jen vzal do ruky mobil, abych zjistil, kdy by na mě měl čas. Byl jsem překvapený, že navrhnul sejít se pozítří, tedy dnes. Počítal jsem spíše s tím, že dřív než za týden nebude moci, a spletl jsem se. Ačkoli já se mýlím v poslední době nějak moc často, tak by mě to nemělo ani moc překvapovat. Nadiktoval mi adresu, kam mám přijet, stanovil čas a dodal, že jsem mu udělal radost. Na místo jsem dorazil na vteřinu přesně, byl bych tu byl i dříve, kdybych nebloudil uličkami a pětkrát neprošel kolem jednoho malého krámku s levnými knihami, nebo co tam nabízeli.

Living Behind A Wall Of Glass 13.

6. june 2011 at 18:00 | LadyKay |  Living Behind A Wall Of Glass
Když opadl prvotní šok z nastalé situace, Bill spočinul hlavou v bratrově klíně, čekaje, co se bude dít dál. Tom okamžik zaváhal, tento stav pro něj byl naprosto nový. Nikdy se v něm neocitl, nikdy si nikoho nepustil k sobě takhle blízko. Nyní to však udělal, protože tak to bylo správné. Zlobil se na sebe, jelikož najednou nevěděl, co má udělat. Bál se totiž, že něco pokazí. Nakonec však zvednul ruku a dotkl se havraních vlasů. Bill se mírně zachvěl a zavřel oči. K úsměvu jej přimělo, když ucítil, jak mu dvojče stáhlo gumičku, která jej zřejmě natolik iritovala a kazila celkový dojem, že uznal, že nejvhodnější bude ji odstranit. Krátce zauvažoval, zda by se měl překulit na záda, neboť zatoužil spatřit Tomův výraz. Zajímalo jej, jak se právě teď tváří, jak se dívají jeho oči. Ale neučinil to. Zůstával dál takřka nehybně ležet a nechával se hladit. Už to jej naplňovalo štěstím.

Me, Myself and Romeo 50.

5. june 2011 at 20:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
"Dobrý den, pane Kaulitzi."
"Dobrý den."
"Vítejte, pane."
"Děkuji."
"Dobrý den, pane."
"Dobrý den." S úlevou zapluji do výtahu, který mi alespoň na okamžik poskytne úkryt. Jak jen nesnáším příchody do a odchody z firmy! Každý, koho potkám, se mi ukloní, pozdraví, případně mě tu i přivítá. To by mi nevadilo vůbec, ale fakt, že musím každému jednotlivě odpovědět, mě neuvěřitelným způsobem otravuje. A po včerejšku mě to obtěžuje dvojnásob! Místo očekávaných a vytoužených dobrých zpráv jsem dostal samé neurčité odpovědi. Nedoporučoval bych nikomu, aby přede mnou vyslovoval slůvko 'nevím', neboť jsem je včera slyšel tolikrát, že bych toho, kdo by je dnes řekl, namouduši zardousil.

Me, Myself and Romeo 49.

2. june 2011 at 17:00 | LadyKay |  Me, Myself and Romeo
"Bude to rychlé," oznámím, jakmile otevřu dveře do zasedačky, kde na mě čeká skupinka lidí. Bleskově očima prozkoumám místnost, abych se ujistil, že byl můj rozkaz splněn a dorazili všichni. Mají štěstí, nikdo z nich nechybí. Sice jsem měl v plánu probrat s nimi několik záležitostí, avšak před pár desítkami minut jsem zjistil, že musím zařídit něco jiného, co je pro mě důležitější a přínosnější, než vztekat se s bandou tupců. Porada se tedy odkládá na zítra.
"Sednout." Ukážu na Alexe, který se několikrát domáhal rozhovoru se mnou, ale byl odmítnut. Nyní zřejmě nechce promrhat vzácnou příležitost, proto vstal a snažil se získat si mou pozornost. Kdo ví, kdy se tato příležitost bude opakovat. Když mu přikážu, aby se posadil zpět, okamžik na mě nechápavě zírá, nakonec však přece jen klesne zpět na místo a sklopí hlavu.