Meet... Jeffrey Dean Isbell

21. february 2012 at 7:39 | LadyKay |  LK's world
Pod videem v bočním menu jsem na tohoto pána poukázala větou "Kde je Izzy?", před časem jsem sem vložila několik jeho fotek a menší info o něm. Zaslouží si ale mnohem víc, takže jsem článek přepracovala a znovu zveřejnila. Kdo by měl zájem seznámit se blíže s tímto nadaným mužem, má možnost pod perexem :)



Izzy Stradlin spatřil světlo tohoto světa 8. dubna 1962 v Lafayette (Indiana) jako Jeffrey Dean Isbell. Otec byl rytcem, matka pracovala pro jednu telefonní společnost. Rodiče se rozvedli, když jejich synkovi bylo osm let. O svém rodném městě později řekl: "Bylo cool vyrůstat tam. Je zde budova soudu a vysoká škola, řeka a železniční stanice. Je to malé město, takže nebylo nic moc co dělat. Jezdili jsme na kolech, kouřili trávu a dostávali se do problémů..."
Jeho zájem o hudbu se začal rozvíjet ve velice úzkém věku (v osmi letech). Mezi jeho oblíbené interprety patřil Bob Dylan, Pink Floyd, Alice Cooper, Led Zeppelin. Po hudební stránce na něj největší vliv měla babička, matka jeho otce, která hrála na bubny ve swing jazzové skupině se svými přáteli. Inspirován jí poprosil Izzy rodiče, aby mu koupili bicí soupravu.

Na střední škole založil s několika kamarády skupinu. Jedním z nich byl Bill Bailey, později známý jako Axl Rose. Stradlin na tuto dobu vzpomíná takto: "Na střední jsme byli dlouhovlasí týpci. Byl jsi buď sportovec, nebo hulič trávy. My jsme byli sportovci, takže jsme skončili spolu. V garážích jsme hráli covery různých písní. Nebyly tu žádné kluby, ve kterých by se dalo hrát, takže jsme nikdy nevylezli z garáže." Přes svou averzi ke škole Izzy absolvoval střední roku 1979 s výsledkem "D". Následně se přestěhoval do Los Angeles, aby se mohl věnovat kariéře hudebníka.

Brzy po svém příjezdu do LA se připojil k drag punkové skupině Naughty Woman. Během jeho první něšťastné show s kapelou diváci začali útočit na jednotlivé členy. "Jen jsem popadl stojan s činelem, postavil se stranou, pokoušel se je odrazit a křičel jsem: 'Vypadni, kurva, ode mně, člověče!'. Takové bylo mé uvedení do rockové scény LA." Po dvouměsíčním působení u Naughty Woman zakotvil na nějaký čas u hard rockové skupiny Atoms. Z auta mu byla ukradena bicí souprava a Izzy přešel tedy k base. Další kapela, ke které se přidal, byli heavy metaloví Shire, kde už sáhl po rytmické kytaře, aby si jí pomohl při psaní písní.
'Izzy a Axl diskutují o založení Guns N' Roses. Foto použito se svolením Desi.' (pozn. Desi Craftová byla tehdejší přítelkyně Izzyho Stradlina)

V roce 1983 se Izzy znovu setkává s Axlem Rosem, kamarádem z dětství, a společně zakládají další skupinu, které dávají název Rose. Později ji kvůli shodě s názvem jistého newyorského bandu přejmenovávají na Hollywood Rose. Díky pěnezům, které jim půjčil otec Chrise Webera, natočili demo, které mj. vyšlo v roce 2004 pod názvem The Roots Of Guns N' Roses. Po pár odehraných show, Axl vyhodil Webera ze skupiny a nahradil jej Slashem. Izzy kapelu opustil, když nový kytarista dorazil na první zkoušku, jelikož byl nešťastný z Chrisova vyhození. "Začal jsem s nimi zkoušet a šlo to dobře - do chvíle, kdy se Izzy zdekoval během druhého songu. Nyní vím, že útěk je Izzyho obranný mechanismus, když si myslí, že věci nejsou úplně v pořádku: nikdy nedělá scény, prostě vypadne a neohlíží se zpět. Izzy zjevně neměl ponětí, co jsem tam toho dne dělal, a pochopitelně se mu nelíbilo, že Axl vyhodil Chrise Webera, aniž by to s ním probral, nebo jej alespoň informoval... Axl věděl, jak dát dohromady správnou kapelu, a myslel si, že já a Izzy bychom mohli tvořit skvělou dvojici, ale vlastně to vůbec neprobírali, než uvedl věci do pohybu. Já byl ve skupině, ale Izzy odešel." Později se ukázalo, že měl Rose pravdu, protože Slash a Izzy skutečně vytvořili skvělou dvojici kytaristů, která se vzájemně báječně doplňovala. A přestože to tak v den zkoušky nevypadalo, stali se z nich velice dobří přátelé.



Po svém odchodu od HR se Stradlin přidal ke skupině London. Hollywood Rose odehráli svou poslední show roku 1984 v The Troubadour, poté se na nějaký čas rozpadli. Když se později dali znovu dohromady, byl Izzym znovu jedním z členů vedle Axla, Webera, Stevena Darrowa a Roba Gardnera. Weber se však nedlouho nato odstěhoval do New Yorku a byl nahrazen Traciim Gunsem. Skupina se přejmenovala na Guns N' Roses, sestava prošla několika změnami až k té, která nahrála debutové album Appetite For Destruction. Izzy byl po celou dobu svého působení u GN'R klíčovým autorem písní a dík němu vznikl nejeden velký hit kapely. Napsal nebo se alespoň podílel na většině songů z debutového CD a stejnou měrou přispíval i při zrodu následujících alb.


Guns N' Roses v začátcích kariéry (zleva: Steven Adler, Slash, Axl Rose, Izzy Stradlin a Duff McKagan)

Stejně jako jeho kolegové i Izzy propadl drogové závislosti. Poté, co byl za močení na palubě letadla, dostal jednoroční podmíněný trest. Tehdy se odhodlal zbavit se svých démonů, vrátil se domů do Indiany, kde žil u matky, a dostal se jak ze závislosti na drogách, tak na alkoholu.
V září 1991 Guns N' Roses vydali dlouho očekávané album Use Your Illusion I a Use Your Illusion II. U těchto desek se autorsky podílel nejen na mé srdcové "Don't Cry", ale také na "You Could Be Mine". Kromě toho nazpíval hned několik písní - "14 Years", "Double Talkin' Jive", "Dust N' Bones" a "You Ain't First".



Po vydání alb UYI začal být Izzy nespokojený se životem GN'R. Později vzpomínal na to, že když přestal s drogami, začal se rozhlížet kolem sebe a spatřoval tak věci, které dříve neviděl. "Byl jsem tím unavený, potřeboval jsem vypadnout." 7. listopadu 1991 bylo na konci evropského turné oznámeno, že Stradlin opouští skupinu. Členové byli samozřejmě informováni dopředu, následuje vzpomínka Duffa McKagana: "Udělal to, vyrazil s námi na turné střízlivý. Ale nemohl vystát sraní na fanoušky a týrání personálu. Musel této realitě čelit střízlivý. (...) Izzy, člověče, tohle byla tvoje skupina. Tohle byla naše skupina. Naše banda."
Izzyho poslední show jako oficiálního člena Gunners bylo vystoupení na Wembley Stadium v Londýně před více než 70 000 fanoušky, které kapela odehrála 31. srpna 1991. Pro zajímavost, koncert na Wembley vyprodali rychleji, než kterýkoli jiný interpret v historii. Důvody svého odchodu Izzy později vysvětlil: "Nelíbily se mi kompilace, které se staly součástí každodenního života Guns N' Roses." a poukázal na neblaze proslulý incident ze St. Louis a Axlovy stále častější pozdní příchody na koncerty. Dodal, že rozhodnutí zůstat střízlivý a čistý, taktéž hrálo roli v jeho rozhodnutí opustit skupinu.



GN'R se tedy znovu ocitli ve stejné situaci jako v době, kdy byl vyhozen Adler. Tentokrát byla snad ještě složitější. Jako přítel byl samozřejmě nenahraditelný, nahradit jej jako muzikanta rovněž nebyl lehký úkol. Následující slova jsem si vypůjčila z autobiografie Slashe: "Axl byl přesvědčen, že bychom mohli najmout Davea Navarro, o čemž jsem si vůbec nemyslel, že je dobrý nápad. Podle mě to byla otázka stylu: každý, kdo se chystal zaujmout Izzyho místo, potřeboval hrát jako Izzy, který byl zručným hudebníkem s citem pro rytmus, přispívajícím jedinečnou jemnou texturou. Dave Navarro je úžasný kytarista; někdo vhodnější pro mé místo, ne pro Izzyho." Skupina nakonec oslovila Gilbyho Clarka, který se na tři roky stal součástí kapely. Nutno podotknout, že byl v nevýhodě. Matt, jenž nahradil Adlera na místě bubeníka, měl možnost být s kapelou ve studiu a sžít se s nimi. Gilby ne, ten se musel postavit rovnou na pódium a přesvědčit nejen spoluhráče, ale i fanoušky o svých schopnostech. Clarke je podle mě skvělý kytarista, ale něco mi u něj schází. Zaprvé, ona jemnost, o níž hovořil už Mr. Hudson. Zadruhé, z Jeffovy osoby (a hlasu samozřejmě) na mě vždy sálala taková zvláštní pohoda. Když se na něj dívám třeba při "Dust N' Bones", po pár odzpívaných a odehraných tónech přenese ten klid i na mě. Pokaždé. Když už jsem u toho, tak ještě doplním, že přestože mám raději live verze písní, skladbu "Double Talkin' Jive" upřednostňuji ve studiové verzi, již nazpíval Izzy a Axl mu dělal pouze doprovodné vokály. Je totiž nazpívaná takovým "izzyovským" stylem.


Poté, co opustil GN'R, se vrátil do rodného města, kde se vrhl do práce na novém materiálu. Založil skupinu, již pojmenoval Izzy Stradlin And The Ju Ju Hounds, kde zpíval a hrál na doprovodnou kytaru. Dalšími členy byli kytaristé Rick Richards a Georgia Satellites, basák Jimmy Ashhurst a Charlie Quintana jako bubeník. Kapela vydala debutové album, které bylo velice kladně hodnoceno kritiky, a vydala se na turné po Evropě, Severní Americe a Austrálii.


Izzy a Aneka Kreuter (exmanželka)

V květnu 1993 si Gilby Clarke zlomil zápěstí při nehodě na motorce. Guns N' Roses byli stále na turné, takže museli najít někoho, kdo za něj zaskočí, dokud nebude v pořádku. Tím někým byl Izzy, který se skupinou odehrál pět show. "Davy ke konci zastavily show na pár minut, aby skandovaly Izzyho jméno. Bylo to úžasné!" (Duff). Poté, co se Clarke zotavil a vrátil zpět, Stradlin odjel, aby pokračoval ve vlastních věcech. Od doby, co se vydal vlastní cestou, vyšlo Izzymu jedenáct alb (jedno s The Ju Ju Hounds, zbývající jsou sólová).
Izzy byl požádán bývalými kolegy Slashem, Duffem McKaganem a Mattem Sorumem, aby se k nim přidal, když zakládali skupinu Velvet Revolver. (pozn. Duff a Slash na konci 90. let opustili GN'R z vlastního rozhodnutí, Sorum byl vyhozen Axlem) Přestože přispěl při vzniku písní, když byla "kapela snů", jak bývají VR označováni, ve fázi zrodu, nakonec spolupráci odmítl. Prvním důvodem byl život na cestách, druhým a dle mě zásadnějším byla neochota pracovat se zpěvákem. Izzyho návrh, jenž zazněl na jedné ze zkoušek, totiž byl, že by se o zpěv podělil on a Duff. "Jakmile jsme začali konkurz na zpěváka, víc jsme ho nespatřili. Je tak zdrcený svou zkušeností (s Axlem), že odmítá dělat cokoli, co zahrnuje zpěváka!" (Slash) Po dlouhém hledání VR zpěváka našli v "drama queen" Scottu Weilandovi. Ve videu níže můžete vidět jak skupinu, tak hostujícího Stradlina při songu "It's So Easy", který spadá do tvorby Gunners.
Třináct let od jeho posledního vystoupení s Guns N' Roses, mu bylo roku 2006 nabídnuto Axlem Rosem hostování na turné. "Axl a já jsme si toho roku zavolali, zastavil jsem se u něj... Bylo hezké znovu se spojit se starým kamarádem, kámošem ve válce, kolegou muzikantem. Později jsem mu řekl, že bych se rád nějak zapojil a on mi na to pověděl, že jsem vítán, mohu přijít a něco zahrát, tak jsem to udělal. Trvalo mi tři týdny, než jsem se zotavil ze šestitýdenního turné." Izzy s "novými" Guns N' Roses odehrál třináct vystoupení během jejich evropského turné.


Izzy s Axlem Rosem v roce 2006 na Download Festival

Posledním Izzyho sólo albem, které vyšlo, je Wave Of Heat (2010), na kterém s nim stejně jako na několika předchozích, spolupracoval Duff McKagan. Konkrétně na tomto je možné "ho" slyšet hned v sedmi písních. Je hezké vidět, že pánové jsou i nadále přáteli, přestože spolu už nesdílí jednu skupinu. Nemám pravdu?

Pár posledních vět na závěr. Mnohokrát jsem se setkala s názorem, že bez Slashe už Guns N' Roses nejsou Guns N' Roses, dovolím si nesouhlasit. Absence každého člena je bezpochyby znát a zvuk se přirozeně změní, byť jen nepatrně. Izzyho odchod byl však tím, co zasadilo kapele první obrovskou ránu. Ztratili opravdu hodně. Pak už to bylo jen horší. Stejně tak mi přijde práce, kterou pro skupinu odvedl, nedoceněná, jak by si zasluhoval. Právě Mr. Isbell býval označován za nejklidnějšího člena mezi "pistolníky". Musím jen souhlasit a dodala bych, že na mě působil a působí i nejskromněji, což je mi na něm velice sympatické. Kdybych směla jen několika slovy vyjádřit, jak vnímám Izzyho, bez přemýšlení bych volila tato - DUŠE GUNS N' ROSES. Je v nich obsaženo vše.

 

1 person judged this article.

Comments

1 ondina ondina | 27. january 2012 at 15:55 | React

Zdravím, milá Ladynko♥*,
"ne každý pochopil". Vím přesně, co tím chceš říct. A to, co píšeš, vidím naprosto jasně. Tvé citáty, které dáváš na blog, mi rozhodně neuniknou...
Myslím, že si Izzy pozornost zaslouží, je to výjimečný muzikant a skladatel, jak jsi překrásně napsala... Takto vypadá hudba, která jde ze srdce. Mám Izzyho moc ráda.
Když ho vidím společně s Michaelem či Saulem, zahřeje mě to u srdce.
Píseň je krásná, hlavně slova.
A článek se ti hrozně moc povedl. Izzy je umělec a... ano, mám ho ráda!♥
Krásný den přeji!♥

2 Zuzana Zuzana | 28. january 2012 at 0:34 | React

Mám rada Tvoje články. Rozširuješ mi obzory. Ja som Izzyho nejako nevnímala, ale táto skladba sa mi páči a skladbu Don't Cry mám v zložke s názvom "moje depkoidné" v nej mám ukryté hudobné poklady od rôznych umelcov, ktorý ma oslovili. Tak teraz budem vedieť zase viac :) (post scriptum: včera sa mi stiahol film Gia, zajtra si plánujem urobiť kultúru potom Ti napíšem ako sa mi páči)

3 LadyKay LadyKay | 28. january 2012 at 6:47 | React

[1]: Dobré ránko Ondi ♥, tak u tebe strach nemám. Tobě určitě hned došlo, co jsem se tou větou snažila říct :) Víš totiž, že ho mám ráda. Duše GN'R. Tak ho vnímám. Doufám, že Rose nezapomněl, že za dost hitů vděčí i svému kamarádovi z dětství. Správně jsi poznala, že aktuálně jsme s Axlem přeřadili na "nemáme se rádi"... A to s ním mám něco rozdělané. Ha, by mě zajímalo, kdy to dokončím.
Stejně jsem na tom já. Ať ho vidím u Michaela, nebo u Saula, vždycky se mi na rtech objeví úsměv ♥
Krásný dnešní den a abych nezapomněla, už postupně odepisuji :)

[2]: Zdravím tě Zuzi, tak ono Izzyho nevnímalo více lidí. V GN'R byl totiž nejtišším členem, v rozhovorech toho moc nenamluvil a celkově působí tak nějak nenápadně. Ovšem jakmile otevře pusu, strhává na sebe pozornost. "Don't Cry" je jedna z jejich perel, pro mě absolutní číslo jedna ♥ Není jediná, na níž se Mr. Stradlin autorsky podílel, těch písní je více. Jsem ráda, že jsem ti rozšířila obzory, jak píšeš :) A budu čekat na tvůj názor na "Giu". Zatím se měj hezky.

4 RsM_YinYang RsM_YinYang | Web | 24. february 2012 at 20:59 | React

*
Ach juu, mě hrozně mrzí, že nemám čas na ty tvé "seznamující se" články..//-(( Až budu mít více času, tak si ráda přečtu!!!.))

5 Zuzana Zuzana | 26. february 2012 at 10:45 | React

Ja som si tento článok prečítala znovu a ďakujem zaň.
Vieš, že skupina Guns N’ Roses bude mať koncert v Piešťanoch? Keby som v tom čase nešla do Prahy na Mansona, tak určite idem sem. Toto bude určite skvelý koncert, ale keď MM je moja srdcovka, nemôžem sa rozhodnúť inak :)
http://www.cas.sk/clanok/217632/na-slovensko-pridu-guns-n-roses-vieme-kde-budu-vystupovat.html

6 Luciebeth Lonely (Samotářka) Luciebeth Lonely (Samotářka) | Email | Web | 22. march 2012 at 20:36 | React

Moc děkuju za pěkný článek o mém oblíbenci.
Měla jsem vždycky Izzyho ráda, i když v GnR byl takový nenápadný. Myslím, ale, že po přečtení tohoto článku ho mám ještě raději. :)

PS: Chtěla jsem se zeptat, někde jsem četla, že Izzyho tenkrát (to jméno mi vypadlo) praštil, prý protože Izzy praštil jeho přítelkyni. Nevíš, jak to tenkrát bylo? Nikde o tom nemůžu nic najít a do Izzyho bych to neřekla...

7 LadyKay LadyKay | 23. march 2012 at 9:51 | React

[6]: Ano, taky jsem to četla. Jednalo se o ženu Vince Neila (zpěvák Mötley Crüe). Existují dvě verze - Vinceova a Axlova. Ta Neilova zní, že Izzy uhodil jeho ženu, protože ho odpálkovala poté, co po ní vyjel v The Cathouse. Rose se Stradlina zastal a tvrdil tisku, že to Vinceova žena vyjela po Izzym a naštvala se, když ji odmítl, proto řekla, že ji zbil. Těžko říct, jak to bylo...  Jisté je, že zpěvák Mötley Crüe si během VMA v roce 1989 počkal na kytaristu GN'R v zákulisí a praštil jej. Tohle s největší pravděpodobností zažehlo nenávist mezi Axlem a Vincem. Říká se, že právě o něm je píseň GN'R "Shotgun Blues", kterou možná znáš.
Btw. Děkuji za komentář. Jsem ráda, že se ti článek líbil a třeba ses dozvěděla i nějakou tu novinku o Mr. Stradlinovi :-)

8 Simoneta Simoneta | Email | 2. june 2013 at 21:15 | React

Úžasné! Tohle je to nejlepší co jsem kdy o Izzym četla =)...super, nejvíc největší chvála, škoda že tu jen neni něco více o ex-manželce Annice...=)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama